Každá životní etapa je něčím úžasná, ta má současná pohodovými rány, která mám jen pro sebe.
Nedávno jsem musela vstát ve 4.30 hod ráno, abych stihla odjezd vlaku v 6. Zabijácký vstávací čas je pro mě jakýkoliv před půl 6 ráno. V zombie módu jsem se dovlekla na nádraží a celé dopoledne se snažila probrat. Díky této zkušenosti ale vím, jak moc miluju svá pohodová rána jen pro sebe.
Téměř pravidelně se budím kolem 6. hodiny ráno. Je to má ideální vstávací hodina. Mimo dnů, kdy školím, si denní režim řídím podle sebe. Můžu si tedy dovolit pomalý a pohodový start a celý den pak být Spokojeně svá.
Dříve jsem ráno stíhala vzbudit sebe, udělat ze sebe člověka, vyvenčit psa, vzbudit děti, donutit je obléknout se, občas i najíst, odvést do školky, počkat až se převlečou, předat paní učitelce a doběhnout na 7. hodinu do práce. Uff.
Lepší časy nastaly, když se děti zvládly vzbudit a vypravit samy, a když pejsek odešel do nebíčka. A pak později, když v práci zavedli pružnou pracovní dobu s nejpozdějším nástupem v 9 hod.
Ale ten úplně nejlepší čas je teď, kdy si svoje rána řídím jen podle sebe. V klidu a v pohodě si dopřeji své ranní rituály a příjemně se naladím na celý den.
Budím se bez budíku, chvíli se povaluji a protahuji ve vyhřáté posteli, přivoním si k aroma oleji, který mám na nočním stolku, protože vůně jsou mocné čarodějky a umí zlepšit náladu.
Podívám se na fotky vnuček na zdi a jsem vděčná, že je mám.
Pak se jdu představit k zrcadlu do koupelny. Proběhne klasické: „Sice tě neznám, ale umeju tě a udělám z tebe ženu.“
Stihnu ještě mini jógové protažení, snídani, kávičku a většinou i zhlédnout Panoramu na ČT Sport.
A výběrem oblečení můžu trávit klidně hodinu. To jsou výhody žen 50+ či žen bez závazků.
Kdybych dříve věděla, jak jsou sobecká rána jen pro sebe úžasná a jakou výbornou prevencí proti stresu jsou, asi bych kvůli nim chodila dřív spát a mohla pak ráno mít aspoň 20 minut jen pro sebe.
To vše hlavně a především beze spěchu, v poklidu a v pohodě.
Ráno, když ostatní ještě spí, je ta nejlepší doba, dopřát si čas pro sebe. Možná kvůli němu budeme muset jít dřív spát a dřív vstávat, ale stojí to za to. A když si po čase náš vnitřní autopilot na dřívější vstávání zvykne, začnou se dít zázraky. Začínáme být Spokojeně své.
Škoda jen, že osobní zkušenost je přenositelná pouze doporučením či radou 🙂
Na téma ranních rituálů účastník školení (muž 🙂 ) říká: „Ráno vstanu, dám si kávu, cigaretu a jdu na WC. A když se vše povede, pak mám krásný den.“