Můj příběh

Je úžasné mít jistotu, že v danou chvíli děláte přesně to, co chcete a co je pro vás důležité.

Mým posláním je pomáhat lidem najít jejich místo v životě, porozumění v rodině a naplnění v práci.

Žiji v souladu se sebou ...

Mám krásný život. Vychutnávám si každou jeho chvíli. Někdy je nádherný a pohodový, jindy smutný a náročný. Přesto jsem dnes spokojenášťastná.

Je to totiž MŮJ úžasný život. Dnes svůj život žiji podle sebe.

Sama se rozhoduji, co a kdy budu dělat, s kým a pro koho. Zažívám pocity vnitřní svobodyspokojenosti. Plním si své přání a sny.

Kdysi to tak nebylo ...

Kdysi můj život úžasný nebyl. Naplňování potřebočekávání okolí určovalo míruspokojenosti a sebe hodnoty.  Vdala jsem se velmi mladá a začala žít životy mých dětí a manžela. Přestože své děti miluji, intuitivně jsem už tenkrát tušila, že něco není v pořádku. Ani nevím, kdy a kde přesně se začaly mé potřeby a plány ztrácet. Byla jsem nespokojená a nešťastná.

Ve dvaceti jsem pověsila plány a sny na hřebík, prioritou byla rodina. Rozloučila jsem se s ambicí vystudovat vysokou, přerušila většinu kontaktů s přáteli. Podle manžela to bylo zbytečné. Také jsem podle něj neuměla vařit jako tchyně a neuměla vychovávat děti. Můj svět se smrskl na 60 m2 nájemního bytu v 12patrovém paneláku a úzký okruh známých.

S maturitou na gymplu jsem skončila u administrativní práce, která mě nebavila. O naplněnísmyslu nemohla být řeč. Toužila něco dokázat, učit se něčemu novému, žít bohatší život. V duši jsem měla zvláštní neklid a nenaplněné touhy.

Netušila jsem, jak věci změnit ...

Zažívala jsem pocity méněcennosti, bezmociúzkosti, že už nikdy nebude líp. Nejbližší rodina se mi snažila otevřít oči. „Máš na víc, můžeš žít jinak“, říkávali mi. Věděla jsem, že jako doposud žít nechci, ale neměla jsem představu, jak ty dva světy, rodinu a můj vytoužený osobní život, skloubit.

Věděla jsem, jak by měl můj život vypadat, měla jsem představu o mých cílech. Nic z toho jsem však nedokázala realizovat. Netušila jsem, jak na to a ani jsem neměla sílu začít věci měnit.

Pád na dno a změna myšlení ...

V roce 2000 mi manžel oznámil, že se chce rozvést, protože s jinou ženou v jiném městě čeká rodinu. Stála jsem proti němu s otevřenou pusou a připadala si jako v hloupém snu. Místo poděkování za to, že jsem svůj život obětovala rodině, mě opouštěl s konstatováním, že se se mnou nedalo žít. Ještě ten den se sbalil a odjel. Bylo mi 33 let.

Byla jsem psychicky na dně. Proběhlých 13 let se podepsalo na mém sebevědomí, byla jsem přesvědčená, že mě nic hezkého nečeká. Zároveň to však byla doba, kdy mi v uších znělo „můžeš se buď litovat, nebo něco udělat“. Netušila jsem tehdy, že začíná MŮJ NOVÝ ŽIVOT.

Změna myšlenípřístupu neproběhla ze dne na den. Prvním průvodcem na cestě ke znovu objevení sebe sama byla kniha, kterou mi věnovala kamarádka. Začala jsem hltat vše, co bylo napsáno na téma životních změn, osobního rozvoje, spokojenosti a naplnění. Jak jsem se vracela sama k sobě, začala jsem si ujasňovat: kdo jsem, co chci a co nechci. Mé sebevědomí se léčilo.

Když víte, co chcete, začnou se věci dařit ...

Prošla jsem nepříjemným rozvodem a změnila práci. Nastoupila do velké strojírenské firmy a během let se z šedé domácí myšky stala tiskovou mluvčí. Absolvovala jsem řadu školení osobníhoprofesního růstu. Potkala se lidmi, kteří byli a někteří stále jsou mou inspirací. Shodou šťastných okolností jsem také začala pracovat jako lektorka vzdělávání dospělých.

Už jsem věděla, co chci a co nechci, jenže co dál? Kamarád kouč mi pomohl upřesnit cíle a naplánovat konkrétní kroky jejich realizace. Bylo to úžasné. Najednou se vše rozeběhlo a dařilo. Jeli jsme s dětmi na naši první dovolenou k moři, začali jezdit na kolech a lyžovat. Vyměnili jsme byt v paneláku za krásný byt v centru města.

Můj život se změnil, nebyl v žádném případě ideální, ale najednou byl MŮJ.

Změnit směr běhu života je možné ...

Jsem živým příkladem pořekadla, že vše špatné je k něčemu dobré. Díky tomu, čím jsem sama prošla, jsem začala být vnímavá k podobně nešťastným nebo nespokojeným lidem ve svém okolí. Tehdy jsem si uvědomila, že chci pomáhat, že jim mohu ukázat cestu, jak žít v souladu se sebou samými.

A tak jsem úspěšně absolvovala výcvik koučů s mezinárodní akreditací. Svůj velký sen vystudovat vysokou jsem spojila se záměrem pomáhat lidem a dnes jsem pyšným vlastníkem magisterského titulu z Univerzity Palackého z oboru vzdělávání dospělých a z psychologie osobnosti.

Můžeme žít v souladu se sebou samými 🙂

Mým posláním je pomáhat lidem, kteří řeší stejně jako já před lety, co se svým životem, soukromým či profesním.

Mým posláním je být osobním průvodcem a podporovatelem na cestě změny

Nabízím léty propracovanýpraxí vyladěný postup, díky kterému je možné posouvat se krok po kroku k životu v souladu s vámi samými.

Věřte, že ačkoliv se věci zdají zpočátku nemožné, jsou způsoby, jak je měnitrealizovat.