Čas pro své blízké

To nejcennější, co můžeme dát lidem, kteří nás mají rádi a na kterých nám záleží, je náš čas a naše pozornost.

Neúmyslně zapomínáme

Ve shonu každodenního života snadno zapomeneme udržovat kontakt s lidmi, kteří jsou pro nás důležití. Rodiče, děti, přátelé. Sama to dělám. A ještě si často stěžuju, že oni se dlouho neozvali mně.
Přitom vždyť i já mohu zavolat jako první a domluvit si s nimi setkání.

Jsi v pořádku?

Nejvíce si to uvědomuji ve chvílích, kdy mi volá maminka, jestli je se mnou vše v pořádku, že už o mě 2 týdny neslyšela a nejmíň měsíc mě neviděla. Nebo když potkám někoho z přátel a vzpomínáme, kdy naposledy jsme se viděli a popovídali si.

Čas a pozornost – to nejcennější pro druhé

To nejcennější, co můžeme svým blízkým dát, totiž nejsou drahé dárky, je to náš čas a naše pozornost. Myslím 100% pozornost. Ne ty chvíle, kdy sice sedíte s druhým u stolu, ale duchem jste jinde nebo na mobilu.

Čím více času investujeme do svých vztahů, tím více se nám vrátí zpět. Udělejme první krok, zvedněme telefon a zavolejme. Nebo napišme e-mail.

Seznam a plánování „času pro druhé“

Jsem aktivní člověk se spoustou zájmů a s velkou rodinou. Protože jsem chtěla každému z nich věnovat kousek svého času, udělala jsem si seznam pro mě důležitých lidí. Maminka, mé dvě děti, sestra a bratr, švagrové, vnoučata a neteře a synovec, kamarádky, kolegové, dokonce pracovní přátelé … seznam je dlouhý. Jak dlouhý by byl ten váš?

Poté si seznam procházím a říkám si, jak často bych se s konkrétním člověkem chtěla potkávat a naplánuju si taková setkání do kalendáře. Například s maminkou se vídám nejméně 1x za 14 dní.

Pevné místo v mém kalendáři

Pravidelně si do svého kalendáře plánuji dny a časové úseky, které mám vyhrazeny právě pro telefonáty blízkým a pro setkávání. Možná si někteří klepete na čelo, že jsem blázen nebo se smějete. Ale světe div se, u mně to funguje.

Odměna

Mou největší odměnou je radost a spokojenost v očích druhých. Hned poté krásné rozvíjející se vztahy. Můj dobrý pocit. Pak i to, že když potřebuji pomoc a podporu já, mám komu zavolat a koho požádat.

Díky svému plánování „času pro druhé“ si zároveň naplňuji své osobní životní role: dítěte vůči své mamince, rodiče vůči svým dětem, sestry, babičky, … a jsem Spokojeně svou :-).

Co můžeme udělat pro krásné vztahy s blízkými?

Sepišme si seznam pro nás důležitých osob. Většinou se tento seznam bude krýt s našimi důležitými životními rolemi.

Vyhraďme si ve svém kalendáři dny a konkrétní časy na telefonáty blízkým, na e-maily, na setkání. Zadejme si do kalendáře připomínání.

Napišme/zavolejme prvnímu člověku ze seznamu, pozdravme ho, optejme se, jak se daří. Pozvěte ho na kávu, čaj či pivo na pokec.

Co získáme plánováním „času pro druhé“

• V každodenním shonu nezapomeneme na své blízké.
• Pohlídá to za nás kalendář.
• Zbavíme se výčitek svědomí 🙂

Co získáme lidsky

• Radost a spokojenost v očích těch druhých.
• Jejich sympatie a náklonnost.
• Vlastní dobrý pocit a spokojenost.
• Síť úžasných a podporujících se vztahů rodiny a přátel.

Jak to máte vy? Plánujete si čas pro druhé, nebo teprve začnete? 😉