Celá léta jsem na poděkování odpovídala obligátním „není zač“. Jednou mi kamarád děkoval za hlídání dětí a já jako vždy řekla: „Není zač.“ On na to: „Když není zač, tak prima, tak příště zas.“
Prosím? Najednou jsem byla naštvaná. Jak příště zas? Přestože mi poděkoval, nakonec to celé shodil. Neváží si mé pomoci!
Jenže skutečně to shodil kamarád? Ne. Shodila jsem to já tím „není zač.“ Ono totiž je zač děkovat.
Také na poděkování odpovídáte nejčastěji „není zač“? Potom má vaše pomoc cenu jen zmačkaného papíru.
Kdykoliv pro někoho něco uděláte, věnujete mu část svého času, energie, pozornosti, práce … na jak moc si jich ceníte? Na „není zač“?
Vím, udělali jste to rádi. Přesto opravdu „není zač“? Čeština nabízí větu, která lépe vystihuje, že jste pomohli ze srdce rádi a že je za co poděkovat. Tipnete si, která to je? Ano.
Případně: „Udělal/a jsem to rád/a.“
A tak jsem ve své komunikaci vyměnila odpověď „není zač“ za „rádo se stalo“. Vyzkoušejte i vy, jak krásně zní a jak příjemně na tento slovní obrat reagují druzí. Zároveň tím říkáte, že si svého času a energie vážíte.
Slovní obrat „rádo se stalo“ vyvolává u protějšku pocit, že jste pro něj udělali něco cenného a vytváří tak závazek. Na rozdíl od „není zač“, které budí dojem, že jste nevěnovali nic a není za co být vděčný.