Dělám si naděje, že je to síla myšlenky, ne jen pouhé štěstí …
Slyšeli jste o Clemensovi Kubym? Německý dokumentarista, filmař a spisovatel, který po pádu ze střechy příčně ochrnul, ale dokázal se uzdravit silou vlastní vůle. Je to těžko uvěřitelný, pravdivý a zdokumentovaný příběh.
Dělám si naděje, že i má síla vůle (či síla myšlenky) umí dělat zázraky. Proč? Protože, když se začal šířit covid, rozhodla jsem se, že ho nedostanu, že já odolám 🙂
Na konci října 2020 onemocněla covidem moje 70letá maminka. Nejprve jsme se o ni staraly doma. Já a má sestra. Když se jí přitížilo, odvezly jsme ji autem do nemocnice, kde dostala kapačku a k našemu velkému překvapení byla propuštěna domů. Po 3 dnech, kdy jsme se o maminku opět staraly doma, ji stejně odvezla sanitka a tentokrát ji hospitalizovali.
Po vyšetřeních nám sdělili, že maminka dostala „velkou covidovou nálož“ a má těžký průběh. Maminka má ale také tuhý kořínek a jen tak se nevzdává. Dnes kolem nás už zase pobíhá a poučuje 🙂
Přestože jsme se o maminku doma staraly, neonemocněly jsme covidem ani já, ani má sestra. Řekly jsme si totiž, že nás covid prostě nedostane! Po pravdě jsme ale také dodržovaly všechna hygienická doporučení, která jsme byly schopné reálně dodržet.
Pro jistotu, kdyby síla mé vůle selhala, jsem se nechala začátkem roku očkovat. Těžký průběh nemoci u maminky mě dostatečně poučil.
Nedávno si prošel covidem také můj muž. Když zjistil, že je pozitivní, chtěl se odstěhovat na chalupu. Avšak já, pevně rozhodnutá zůstat zdravá, jsem ho uklidnila a řekla mu, ať zůstane doma. Protože vím, že doma je nemocnému prostě nejlíp. A byť jsme spolu bydleli v jedné domácnosti, zůstala jsem negativní.
Tak co říkáte na sílu vůle? Mám silnou vůli, která mě chrání a uzdravuje? Nebo je to jen shoda okolností a štěstí? Přiznávám … v rozumné míře dodržuji hygienická opatření, jsem očkovaná a mám krevní skupinu 0 (která je prý vůči covidu odolnější).
Nebo ruku v ruce opatrnost, sebekázeň a pozitivní myšlení? 😉