Slunce je zdrojová síla, bez níž by nebyl život. Všechny starověké kultury prokazovaly Slunci, které vnímaly jako božstvo, náležité pocty.
Ve starověkém Egyptě to byl bůh Ré, sluneční kotouč, v Řecku Hélios nebo Apollón, staří Keltové oslavovali boha Lugha a staří Slované měli svého Svantovíta a Svaroga-Dadžboga.
Mnohé místní názvy na tuto skutečnost odkazují – Héliopolis (město boha Slunce), Lyon, jehož dřívější název byl Lugdunum (město boha Lugha), Svantovítova svatyně na hradišti Arkoně na Rujáně, kterou dobyl roku 1168 dánský král Valdemar I., čímž definitivně zlikvidoval poslední baštu pohanského slovanství.
U nás v ČR máme například Lukov u Zlína, který odkazuje na Lugha. Nebo v Beskydech u obce Malá Bystřice se nachází Svantovítova skála, kterou lze chápat jako energetické místo napojené na vibrace daného boha.
Na Šumavě na česko-bavorské hranici se nachází hora Svaroh (1334 m) 😊 V Kyjevě v katedrále, jejíž počátek spadá do vlády knížete Jaroslava Moudrého do poč. 11. století, lze v kachličkách podlahy spatřit znázornění Dadžboga.
Z místa, kde se naše Slunce nachází v nativním horoskopu, lze vyčíst z hlediska archetypální psychologie, jakou máme svou vnitřní podstatu.
Kde v nás dřímá tvůrčí energie a potenciál, jakou máme povahu, základ zdraví, jakou mírou vitality disponujeme a jak moc jsme tvořiví, jak se prosazujeme a jakou máme volní energii. Také cílevědomost a rozhodnost.
Celkově nám řekne, do jaké oblasti investujeme svou energii, která životní oblast je tzv. Světlem prozářená.
Slunce svou paprskovitě se šířící energií nás vede k činorodosti, podnikavosti, podporuje elán a radost ze života.
Slunce představuje objektivitu, vůdcovské schopnosti a jde vidět. Je to ryzí mužská energie jang. Proto symbolizuje muže, manžela, vůdce, vládce, vyslance a zodpovědné reprezentativní pozice.
Z hlediska hermetických signatur je spjato se zlatem. Proto i bůh Hélios měl svůj zlatý kočár, egyptský Ré byl ve zlatě… Zlato rovná se Slunce z archetypálního hlediska. Proto tam, kde je ho málo, ho lze právě jím podpořit.
Sluneční lidé mívají často kulatý obličej, vysoké čelo a jdou vidět.
Nemusejí vždy zastávat vysoké vedoucí pozice, stačí, že jsou přátelští, družní, mají radí lidi kolem sebe, realizují se tak, že vedou, ukazují cestu, dávají lidi dohromady, jsou zodpovědní, podnikaví a akční. Druzí k nim chovají respekt, úctu a váží si jich. Jsou sebevědomí, vytrvalí. Při poškození panovační, pyšní a nestálí.
Autor textu: Ladislav Jakub
Budete-li chtít Laďu Jakuba kontaktovat, je to možné na e-mailu:
ladislav.jakub(at)centrum.cz